2. června 2026 byla v Národním zemědělském muzeu na zámku Kačina slavnostně zahájena výstava „Zahrady v knihách svázané“, která je zaměřena na fascinující svět starých herbářů a rostlin v nich uchovávaných.
Výstava představuje historicky významné herbáře sušených rostlin dochované na území České republiky a ve venkovní výsadbě také některé z těchto rostliny v jejich přirozené živé podobě.
Výstava sleduje historii vzniku a typovou různorodost herbářů jako lékárenských a přírodopisných knih, i jejich samotné tvůrce, a neopomíjí ani praktickou stránku pěstování a pestrosti účinků různých druhů léčivých rostlin. Uvidíte například znovuobjevený Broumovský herbář z roku 1595, který je jedním z nejstarších dochovaných souborů sušených rostlin na našem území. Jeho autor, bradýř Johann Brehe, v něm sušené rostliny doplnil o botanické i medicínské poznatky své doby, a to formou ilustrací i krátkých německy ručně psaných textů. Seznámíte se také s herbářem převora valtického kláštera a provinciála řádu milosrdných bratří Norberta Boccia z 18. století, který kromě rostlin obsahuje i krásná vyobrazení květináčů vytvořených slavnými valtickými botanickými malíři, bratry Bauerovými. Nechybí ani známý Mattioliho herbář a poprvé se představují také unikátní herbáře ze Sbírky Národního zemědělského muzea.
Součástí výstavy je také živá zahrada inspirovaná těmito historickými prameny. Zajímavé druhy rostlin, jež jsou obsaženy jak v tzv. Broumovském, tak Bocciho herbáři, představují základ tematického záhonu umístěného v kačinském zámeckém parku. Záhon je navržen tak, aby byl pro návštěvníky zajímavý po celý rok, ale nejkrásnější bude samozřejmě v době hlavní návštěvnické sezóny. Každý rostlinný druh je na informačních jmenovkách doplněn svým názvem a vysvětlením, k čemu ho lidé v minulosti používali – v lékařství, v kuchyni nebo v každodenním životě. Výstava propojuje historické knihy s živými rostlinami a ukazuje, jak bohatý a inspirativní může být jejich svět od minulosti až do dneška.
Výstava Zahrady v knihách svázané je vědeckým výstupem projektu NAKI III – Historie užívání a pěstování léčivých rostlin jako součást národní a kulturní identity (DH23P03OVV044) a na její přípravě se podíleli i pracovníci olomouckého oddělení CARC.
Podrobnosti zde.
