„Letos ještě zemědělci hnojení zvládnou, otázka je, čím pohnojí příští rok,“ uvádí Pavel Růžek, expert na výživu rostlin a hnojení z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni.
Přestože v odpoledních hodinách v některých dnech teploty vzduchu přesahují 10 °C, teplota půdy je zejména po nočních mrazech nízká a příjem živin rostlinami malý. Kromě živin z půdní zásoby byly dosud jen minimálně přijímány také živiny z aplikovaných dusíkatých hnojiv, což ovlivnil také nedostatek srážek.
Zveřejňujeme verzi s doplněným orientačním výpočtem bilance organické hmoty („v3“) dle návrhu Ekoplatby. Výpočet využívá stejné údaje jako při bilanci N. V novém listu „Bilance OH“ je třeba doplnit kombinaci organického hnojení ke slámě, pěstování meziplodin, zpracování půdy atd. Bilance je jedním z kritérií pro projekty Demonstračních farem 2022.
Někteří farmáři v teplejších oblastech již začali uvažovat o regeneračním přihnojení řepky. Jak vyplývá z informačních portálů Intersucho.cz a Agrorisk.cz, současné půdní podmínky téměř v celé republice nejsou vhodné pro přihnojení ozimů dusíkem a ani v příštím týdnu se nezlepší. Relativní nasycení půdního profilu vodou do 40 cm je sice nižší než v loňském roce, […]
Podstatou bilancí je výpočet rozdílu mezi měřitelnými vstupy a výstupy živin do a z půdy. Bilančním rozdílem je buď přebytek, nebo nedostatek. Na rozdíl od dusíku je přebytek fosforu akumulován v půdě, v případě mírného přebytku na úrovni jednotek kg P/ha a na půdách s nižší zásobou přístupného P i bez většího rizika. Bilanční nedostatek však […]
Dne 22. října 2021 vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 392/2021 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv,
Větší úhrny srážek při bouřkách nebo intenzivnějších deštích po zasetí řepky mohou mít nepříznivý vliv na povrchovou strukturu půdy a vzcházení rostlin. Vytvoření krusty na povrchu půdy omezuje přístup vzduchu ke klíčícím semenům, na což je řepka citlivá.
Na rozdíl od minulých let je v letošním roce sklizeň řepky a obilnin většinou pozdější a kromě horkých dní v polovině srpna probíhala při nižších teplotách vzduchu a častějších srážkách. Vzhledem k vlhčí půdě je třeba věnovat větší pozornost správné hloubce podmítky, popř. orby zejména před setím ozimé řepky, abychom nezhoršili strukturní stav půdy a […]
Průběh jarního počasí s nízkými teplotami a větší vlhkostí půdy měl vliv na pozdější vzcházení cukrovky, kukuřice a brambor. Kromě nízkých teplot to bylo způsobeno také horší povrchovou strukturou některých půd a jejich pomalejším prohříváním.
Během letošního jara s opakovanými srážkami zejména v měsíci květnu bylo vyšší využití dusíku z aplikovaných minerálních hnojiv rostlinami než v přecházejících letech s častějšími přísušky. Ještě na konci dubna vzhledem k chladnému počasí a nižším srážkám v sušších oblastech (např. v Praze-Ruzyni během dubna jen 15 mm) byla po aplikaci dusíkatých hnojiv velká část […]
