Výskyt houbových chorob rostlin významně ovlivňují povětrnostní podmínky v daném ročníku. Podzim 2024 patřil k teplejším obdobím, v souladu s dlouhodobým trendem oteplování. Měsíce září, říjen a prosinec byly dle dat ČHMÚ teplotně nadnormální o 1,3 až 2,0 °C nad dlouhodobým normálem 1991–2020 na území ČR. V září byl zaznamenán rekordní úhrn srážek, který způsobil ničivé povodně, říjen až prosinec patřily k srážkově podnormálním měsícům. Celkově byl ale podzim vlhký a teplý, což poskytovalo příznivé podmínky pro houbové patogeny přežívající na posklizňových zbytcích, produkci spor, plodnic a pro začínající infekce na ozimých obilninách.
Zima přinesla výrazné mrazové epizody, zejména v únoru, kdy byly zaznamenány nejnižší denní teploty v rozsahu kolem –11 °C v některých stanicích. Další zimní měsíce byly však teplotně nadnormální a srážkově podnormální, v únoru byl extrémně nízký úhrn srážek jen 30 % vzhledem k normálu. Sněhová pokrývka během zimních měsíců byla proměnlivá, v nižších polohách často slabá.
Jaro 2025 mělo průměrnou teplotu vzduchu 8,9 °C a bylo tak o 0,6 °C teplejší než dlouhodobý normál. Březen a duben byly teplotně nadprůměrné měsíce, květen byl překvapivě chladnější než obvykle a zaznamenal nadprůměrné množství mrazových a ledových dnů. Jaro se z pohledu spadlých srážek zařadilo jako 6. nejsušší od roku 1961. Nižší srážky a ochlazení v klíčových částech vegetace mohly zpomalit šíření spor některých patogenů v porostu a tím i rozvoj chorob.
Choroby pat stébel na pšenici se v České republice vyskytují každoročně, ale v letošním roce byla nižší intenzita ovlivněna pravděpodobně suchým průběhem jara. Za nejzávažnější z chorob pat stébel je dlouhodobě považován stéblolam, jehož původci jsou Oculimacula yallundae a Oculimacula acuformis. V průběhu letošního dubna byla v Praze-Ruzyni v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i. (CARC) prováděna preventivní diagnostika chorob pat stébel ozimých obilnin. Bylo hodnoceno celkem 43 vzorků pšenice, ječmene, žita a tritikale, z nichž 79 % bylo napadeno chorobami pat stébel. Vyšší stupeň infekce a typické skvrny ve tvaru oka pronikající až na stéblo byly zaznamenány u 40 % vzorků, u nichž bylo doporučeno provést fungicidní ošetření některým z registrovaných fungicidních přípravků, nejpozději ve stádiu druhého kolénka (BBCH 32). Na bázích stébel ozimé pšenice byly v letošním roce zjištěni též zástupci rodu Fusarium a Microdochium (původci plísně sněžné). Zastoupení stéblolamu, plísně sněžné a fuzarióz na patách stébel pšenice bylo v letošním roce velmi vyrovnané, zatímco v předchozích letech převažoval stéblolam.
Spolehlivou ochranou proti stéblolamu je pěstování odolných odrůd pšenice nesoucích gen rezistence Pch1, např. Annie, Bonanza, Campesino, Illusion, KWS Donovan, LG Absalon, LG Lunaris, LG Niklas, Pallas, SU Tarroca a z odrůd registrovaných v roce 2025 Elliska, LG Aikido, SU Pulsion a Xenie.
Listové skvrnitosti na pšenici se vyskytují každoročně již od brzkého jara, kdy jsou na listech ozimů patrné tmavé pyknidy braničnatky pšeničné, která se objevuje zpravidla nejdříve a je ze všech tří původců nejčetnější. V letošním roce se však suché jaro a chladný květen projevily slabším výskytem listových skvrnitostí, které se držely spíše v nižších listových patrech. Celkový počet vzorků listových skvrnitostí zaslaných k rozboru do CARC Praha-Ruzyně byl téměř o polovinu nižší než v předchozím roce. Dominantní byla jako obvykle braničnatka pšeničná (Zymoseptoria tritici) před braničnatkou plevovou (Parastagonospora nodorum) a nejméně byla zastoupena DTR (Pyrenophora tritici-repentis).
Výskyt klasových fuzarióz včetně akumulace mykotoxinů je také ovlivněn klimatickými podmínkami ročníku i lokálním mikroklimatem. Zvýšené ohrožení pro výskyt fuzarióz klasu a následnou akumulaci mykotoxinů přináší vlhké jaro, především srážky cca 14 dní před kvetením a 10 dní po odkvětu. Škodlivost klasových fuzarióz spočívá v redukci výnosů, snížení jakosti a zejména v akumulaci mykotoxinů v zrnu. Nejvíce sledovanými mykotoxiny jsou deoxynivalenol (DON) a zearalenon (ZEA). V současné době ještě nejsou k dispozici ucelené informace o stupni kontaminace zrna mykotoxiny z roku 2025. Předběžné výsledky naznačují, že povětrnostní podmínky (sucho a chladno v květnu) v roce 2025 nebyly příliš vhodné pro rozvoj napadení patogeny z rodu Fusarium a následnou akumulaci mykotoxinů v zrnu.
Mgr. Jana Palicová, Ph.D.
Ing. Jana Chrpová, CSc.
výzkumný tým Genetika a šlechtitelské metody
Obrázky (zleva): stéblolam, braničnatka pšeničná
Titulní obrázek (nahoře): fuzariózy klasu