Analýza dvacetiletých dat ze sacích pastí odhalila změny v populační aktivitě mšice broskvoňové a mšice zelné.
Mšice patří mezi významné škůdce hospodářských plodin. Jejich škodlivost spočívá primárně v přímých škodách sáním a dále jsou významnými vektory rostlinných virů. Porosty ozimé řepky bývají mšicemi každoročně napadány, v nejvyšší míře v porostech škodí dva druhy – mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice zelná (Brevicoyne brassicae). Mšice broskvoňová má mezi mšicemi výjimečné postavení. Je schopná sát a živit se na obrovském spektru hostitelských rostlin, které zahrnuje druhy z více než 40 rostlinných čeledí. Společně s mšicí zelnou jsou významnými přenašeči viru žloutenky vodnice – turnip yellows virus (TuYV), nejvýznamnější virové chorobě ozimé řepky.
Meziroční výkyvy v abundanci obou mšic jsou způsobeny průběhem povětrnostních a klimatických podmínek. V dlouhodobém horizontu však dochází v jejich populační dynamice k závažným změnám, které ovlivňují patogenezi virových chorob i škodlivost obou druhů. Hlavním faktorem je především zákaz používání insekticidního moření osiva ozimé řepky a dále pak změny klimatu. Kombinace obou těchto faktorů zapříčinila masivní nárůst početnosti populací mšice broskvoňové, kdy v desetileté periodě nepoužívání insekticidního moření byla početnost mšice broskvoňové 9krát vyšší než v období, kdy se osivo řepky insekticidně mořilo. U mšice zelné byl tento nárůst zaznamenán také, ne však s tak výrazným rozdílem. Nižší nárůst je zapříčiněný pozdnějším náletem mšice zelné do porostů ozimých řepek, kdy vliv insekticidně namořeného osiva již není tak významný.
Společně s početností populací mšice broskvoňové dochází ke změnám v poměru samečků a samiček, sexuálních populací, které se vytváří na podzim. I zde jsou v dlouhodobém horizontu pozorovány změny, které nasvědčují formování anholocyklických populací, které mají změněnou toleranci k chladu a s tím spojenou delší přednašečskou aktivitu.
Kombinace regulačních zásahů (zákaz neonikotinoidů) a klimatických změn vedla k výraznému zvýšení populačního tlaku mšic, zejména pak mšice broskvoňové, s čímž je spojené vyšší riziko šíření virových chorob rostlin. Výsledky jasně zdůrazňují nutnost nalézt nové alternativní účinné látky pro moření osiva i následné insekticidní ošetření porostu a rozvoj metod integrované ochrany rostlin, které povedou k efektivnímu omezení vektorů a stabilizaci produkce ozimé řepky a dalších plodin, které jsou zvýšenou abundancí mšice broskvoňové také ohroženy.
Více si přečtete ve vědeckém článku v Agronomy.
Ing. Bc. Lucie Slavíková, Ph.D.
výzkumný tým Interakce rostlinných virů s hostiteli a vektory
Ilustrační foto: Mšice broskvoňová na spodní straně listu ozimé řepky