Na seminář, který se na půdě CARC uskutečnil 21. 5., pozval jeho hlavní organizátor doc. Pavel Saska kolegy z vědeckého oboru i zájemce ze zemědělských podniků. Cílem bylo shrnout dosavadní výsledky, které byly získány za první rok projektu “Ozeleněné kolejové řádky jako prostředek pro podporu biodiverzit a ekosystémových změn v zemědělské krajině“, jenž má za úkol toto téma prozkoumat.
Inovace ze zemědělské praxe
Na úvod vystoupila M. Poláková ze Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství (SIUZ), který se na řešení projektu podílí. SIUZ je sdružení různých zemědělských subjektů s vizí sdílení a uvádění do praxe inovací, které reagují na proměňující se pohled na zemědělství v úhlu změn klimatu i posunu vnímání zemědělství jako významného hráče v problematice ekologie a ochrany krajiny. Cílem by měla být „plošné ekologizace zemědělství“, tedy například zlepšení struktury půdy, lepší hospodaření s živinami a vodou či omezení půdní eroze. M. Poláková stručně představila zkušenosti některých podniků s fungováním ozeleněných kolejových řádků. Ty fungují jako tři metry široké pásy, které mají v půdním celku své stabilní místo (jejich vzájemná rozteč je dána rozpětím používaných postřikovačů) a osévají se buď jednoletými, nebo víceletými směsmi osiv. Jejich výměra činí 5 až 7% výměry pozemku. Tím se tato zelená plocha stává nejen zdrojem potravy (zejména nektaru), ale i útočištěm pro hmyz i další zvířata, posiluje půdní mikrobiom, zlepšuje strukturu půdy a zabraňuje jejímu utužení i erozi, v neposlední řadě usnadňuje rovněž péči o pozemek za deštivého počasí. Tyto vesměs kladné jevy se projevují nejen v tomto pásu, ale i v jeho okolí.
Potvrdí výzkumy realitu?
To si dal za úkol tým kolem P. Sasky, kdy reálné zkušenosti z praxe prověřil podrobnými vědeckými metodami. Na pokusných pozemcích byla každý měsíc sledována biodiverzita hmyzu, včetně četnosti populací jednotlivých druhů v kolejových řádcích a v daných vzdálenostech dále v porostu pěstovaných plodin. Výzkum konstatoval, že nárůst biodiverzity byl v kolejových řádcích i jejich okolí prokazatelný a počet jednotlivých kategorií živočichů byl vyšší (opylovači, draví i fytofágní brouci, pavouci…), naopak počet mšic jako potravy některých dravých larev byl nižší, přičemž se nezvyšuje napadení škůdci ani chorobami. J. Štrobach se na tuto problematiku zaměřil z hlediska výskytu plevelů, kdy jako metodu použil fytocenologické mapování, které pracuje v procenty pokryvnosti jednotlivých druhů na jednotce plochy. Podle jeho zjištění je spektrum plevelů navázáno na typ pěstované plodiny i typ ozeleněného kolejového řádku, tedy zda-li je jednoletý či víceletý. I on dospěl k závěru, že ozeleněné kolejové řádky na pozemku nevedou ke zvýšení zaplevelení pěstované plodiny. Dalším kamínek do mozaiky zjištění přidal za mikrobiology a pedology J. Budil – i jeho výzkumy zaměřené na mikrobiální aktivitu půdy, organickou složku i dostupné živiny v okolí ozeleněných kolejových řádků mělo vždy kladný efekt. Již po prvním roce se zvýšilo množství mykorizních hub, zvýšila se dostupnost živin, a tedy se snížila nutnost hnojení. Zdůraznil nicméně, že i když byl efekt znát i mimo ozeleněné kolejové řádky, nestačil na celou plochu pozemku.
V závěrečné části přispěli svými zkušenostmi i J. Šmöger a J. Čejka ze svých zemědělských podniků (Statek Bureš, ZD Dolní Újezd) a objasnili různé detaily a konkrétní situace, které řešili. Odpovídali na otázky kolegů, kteří se ptali i na ekonomiku tohoto řešení, používání techniky, výsevu směsí, problém dosévání, sklizeň hlavní plodiny a péči o řádky mimo hlavní sezonu, zapojení do systém dotací a další praktické otázky. Podle obou jde o snadno realizovatelné a funkční opatření, které v krátké době zvyšuje kvalitu pozemku. K celistvosti obrazu k tomuto tématu přispěl také M. Kroulík (ČZU), který se podrobněji zastavil u technických řešení, jako je katastrální rozvržení pozemku, navigace techniky pro optimální trajektorii jejího pohybu, orientace řádků ke světovým stranám, efekt krajních řádků a další reálné situace.
Bonusy pro zemědělce i krajinu
Závěrem lze říci, že už první rok projektu přinesl podporu pro očekávání, že založení ozeleněných kolejových řádků v polích:
*zvyšuje biodiverzitu
*vytváří prostor a potravu pro opylovače i ostatní živočichy,
*zlepšuje vodní a půdní poměry pozemku,
*nesnižuje výnos,
*nezvyšuje výskyt plevelů, škůdců ani chorob.
Přispívá významně i k lepšímu vnímáni zemědělství jako odvětví přispívající k podobě krajiny. V dalších letech budou výsledky zpřesněny hlavně tím, že vzroste počet sledovaných ploch a budou moci být sledovány i změny mezi lety.
Zaujalo vás toto téma?
SIUZ pořádá 24. 6. na statku v Rantířově workshop k tomuto tématu s názvem Precizní a udržitelné zemědělství. Pozvánku s podrobnostmi si můžete prohlédnout zde.
D. Cvrčková
Hlavní pořadatel P.Saska s M. Polákovou ze SIUZ
M. Kroulík hovořil o správném založení pásů a technických detailech
Své praktické zkušenosti sdílel i J. Čejka