Virus čárkovité mozaiky pšenice (wheat streak mosaic virus, WSMV) je patogen, jehož význam celosvětově narůstá a Česká republika dnes patří k oblastem, kde je stále aktuálnějším problémem. Ačkoliv byl virus popsán již před více než sto lety v prériích Severní Ameriky, až v posledních několika desetiletích se začal intenzivně šířit mimo oblast původního výskytu. Dnes je virus přítomen v mnoha evropských zemích a pravidelně se objevuje také na českých polích. Hlavním důvodem je kombinace klimatických změn, mírných zim, vyšší teplotní variability a intenzivního pěstování ozimé pšenice, což vytváří ideální podmínky pro přenašeče i šíření viru.
Hlavním vektorem WSMV je Aceria tosichella, běžným okem neviditelný roztoč, který se snadno šíří větrem, rostlinnými zbytky, s výdrolem i nežádoucími travinami v okolí polí. Jakmile je napadena mladá rostlina pšenice, virus je přenesen do pletiv, kde se začne rychle množit. Napadené rostliny začínají žloutnout, mají mozaikové či čárkovité kresby na listech, rostou pomaleji, později špatné odnožují a zakrsají, což vede k významnému poklesu výnosu. Nejvýznamnější jsou dopady infekcí z raných fází vegetace, kdy je porost nejzranitelnější. Při silném napadení nejsou výjimečné ani 70% až 100% ztráty na výnosu.
Význam viru čárkovité mozaiky v České republice narůstá především kvůli teplým zimám, které umožňují přenašeči přežívat bez omezení, a kvůli pěstebním technologiím, kdy nedochází k zapravení posklizňových zbytků a výdrolu. Zde virus i roztoči přežívají. Výsledky výzkumu mezinárodních i českých týmů, zapojených do mezinárodní studie publikované v časopise Molecular Plant Pathology, ukazují, že WSMV se stává patogenem s globálním dosahem. Virus se vyvíjí, vznikají nové genetické varianty a přibývá případů komplexních infekcí, kdy WSMV působí společně s dalšími viry obilnin. Tyto společné infekce významně zesilují průběh choroby a mohou vést k likvidaci celých porostů.
V rámci České republiky již byly detekovány genetické varianty WSMV příbuzné těm, které způsobily velké epidemie v USA a Kazachstánu. Analýzy českých výsledků rovněž naznačují, že současné podmínky mohou urychlovat přizpůsobení viru našim odrůdám i agroekosystému.
Protože neexistuje přímá chemická ochrana proti viru ani jeho přenašeči, spočívá účinná prevence především v preventivních agronomických zásazích. K nejdůležitějším patří likvidace výdrolu, dodržování vhodných termínů setí ozimů, prevence tzv. zelených mostů mezi sklizní a novým setím a omezení plevelných trav v blízkosti polí, které mohou sloužit jako rezervoár roztočů i viru. Významnou roli dnes hraje také monitoring výskytu viru a pravděpodobně i další šlechtění odrůd s vyšší mírou tolerance či rezistence, protože moderní molekulární nástroje a poznatky z transkriptomických studií umožňují identifikovat geny rezistence a urychlit šlechtění nových linií, které mohou čelit měnícím se podmínkám. WSMV je třeba vnímat jako významný a perspektivně rostoucí rizikový faktor produkce pšenice, klíčové plodiny českého zemědělství.
Ing. Bc. Lucie Slavíková, Ph.D.
výzkumný tým Interakce rostlinných virů s hostiteli a vektory