Výzkum na polích
Hovoříme-li o zemědělství založeném na datech a dlouhodobých zkušenostech, rozhodně stojí za zmínku další unikát Plzeňského kraje, a to pokusná stanice v Pernolci na Tachovsku, která funguje už od roku 1972. Je jednou ze sedmi stanic ve správě Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a je výjimečná především díky dlouhodobým půdním pokusům, které patří k nejcennějším zdrojům dat o stavu a vývoji zemědělské půdy. Odborníci se tam zaměřují zejména na výživu plodin typických pro danou oblast – pěstují různé druhy obilnin, řepku, brambory či kukuřice.
Tyto plodiny každoročně vysévají na pokusných polích, kde se následně dávkují hnojiva. „Sledujeme například vliv aplikace kejdy na úrodnost půdy a obsah organické hmoty. Zkoumáme také, jak různé dávky dusíku, fosforu, draslíku a organické hmoty ovlivňují tvorbu výnosových prvků v systémech rostlinné výroby,“ vysvětluje vedoucí pokusné stanice v Pernolci Pavel Beneš.
Důležitá je podle něj rovněž dostupnost vláhy, které je v posledních letech nedostatek. V Pernolci však plodiny uměle nezavlažují – cílem je, aby se výzkum co nejvíce přiblížil běžné zemědělské praxi.
Mimořádně cenný vědecký nástroj
Význam polních pokusů v Pernolci spočívá především v tom, že řada změn v půdě probíhá velmi pomalu a v krátkodobých experimentech je nelze spolehlivě zachytit. Dlouhodobé pokusy tak poskytují unikátní datové řady, které umožňují sledovat vývoj půdních vlastností i kvality produkce.
„Mnohé půdní vlastnosti, jako je obsah humusu nebo změny v půdní struktuře, se mění v horizontu desítek let. Tyto pokusy jsou často jediným způsobem, jak lze tyto změny objektivně měřit a vyhodnocovat. Díky dlouhým časovým řadám dokážeme také přesně analyzovat, jak výnosy plodin reagují na výkyvy počasí a extrémní klimatické jevy,“ uvádí Pavel Beneš.
Důležitou součástí výzkumu je také možnost objasňovat nové problémy v ekologii a ochraně životního prostředí. „Získaná data umožňují vytvářet prognózy budoucího vývoje krajiny, navrhovat hospodářské systémy zvyšující odolnost plodin vůči suchu či přívalovým dešťům a testovat nové postupy v prostředí s detailně zdokumentovanou historií,“ doplňuje vedoucí stanice.
Na dlouhodobé polní pokusy je v Pernolci vyčleněno přibližně šest z celkových 13,5 hektaru. Zbytek plochy slouží zakázkovým pokusům pro zemědělské firmy. „Sledujeme například výnosové parametry různých odrůd pšenice a výsledná data předáváme osivářským firmám. Ty pak mohou do praxe uvádět odrůdy, které se v našich podmínkách osvědčily nejlépe,“ popisuje Beneš.
Celý článek „AI, unikátní pokusy, roboti ve škole. Trendy moderního zemědělství najdeme i v Plzeňském kraji“ , kde se o naší pokusné stanici píše, najdete zde.