Ve dnech 20.–25. 7. 2026 se v rámci řešení mezinárodního projektu Danube 2025–2027 uskutečnila pracovní cesta dvou vědeckých pracovníků z CARC: RNDr. Michala Jágra, Ph.D. (hlavní řešitel projektu, laboratoř kvality rostlinných produktů) a Ing. Miloslava Šulce, Ph.D. na známé rakouské šlechtitelské pracoviště Saatzucht Edelhof ve Zwettlu (foto č. 1), kde oba výzkumníci navštívili Ing. Elisabeth Zechner, významnou šlechtitelku ovsa a pšenice (foto č.2).
S touto šlechtitelskou stanicí nás pojí dlouhodobá spolupráce, týkající se např. využívání odrůd ovsa nebo ozimé pšenice. Během exkurze jsme si mohli prohlédnout provozy, kde probíhá prvotní vyhodnocení sklizeného materiálu v průběhu probíhajících žní (foto č. 3). Dále jsme si mohli prohlédnout experimentální pole s ozimou pšenicí nebo ovsem a posoudit stav porostů a prodiskutovat unikátní charakteristiky jednotlivých, jak novošlechtění, tak i starobylých odrůd, které dlouhodobě vyhodnocují v Edelhofu (foto č. 4). Tato šlechtitelská stanice je známá širokou paletou různých obilovin, které byly na této stanici vyšlechtěny a jsou s oblibou pěstovány ve středoevropském prostoru, samozřejmě nejvíce v Rakousku. (foto č. 5).
V dalších dnech pak cesta obou výzkumníků zamířila do Universität für Bodenkultur Wien (BOKU), pobočka v Tulln an der Donau (foto č. 6), kde se setkali s Prof. Ing. Heinrichem Grausgruberem, Ph.D., významným rakouským šlechtitelem obilovin, který se specializuje zejména na šlechtění barevných pšenic, a se kterým nás pojí dlouholetá vynikající spolupráce. Tato spolupráce v posledních dvou letech vyústila v publikace v Q1 časopisech, např. ve Food Chemistry a v Journal of Agriculture and Food Research. V laboratoři jsme se setkali i s Ing. Stefanem Kutschkou (foto č. 7). Vybavení této laboratoře bylo využito k vyhodnocení vzorků pšenice tvrdé získaných z experimentálních pozemků CARC v Praze-Ruzyni díky kolektivu kolem laboratoře Ing. Jany Chrpové, CSc. Vzorky pšenice tvrdé byly vyhodnoceny na NIR (near-infrared) spektrometru, byl zjišťován obsah dusíkatých látek, vlákniny, popelovin, tuku i vlhkosti. Dále byly vzorky vyhodnoceny na přístroji Seed analyzer a mimojiné na laboratorní třídičce pro analýzu velikosti zrna (foto č. 8). Důležitým kvalitativním parametrem vyhodnocovaným u pšenice tvrdé je též tzv. sklovitost zrn. Kvalitní zrno pšenice tvrdé vhodné pro potravinářskou produkci těstovin by mělo mít průsvitný vzhled a jantarovou barvu, bez jakýchkoliv známek moučných skvrn. Toho se ne vždy daří dosáhnout, proto se za dostatečně kvalitní zrno považuje takové, kde ideální sklovitosti dosahuje min. 85 % zrn (foto č. 9).
Kromě práce v laboratoři se výzkumníci zabývali i prací v terénu, podíleli se na sklizni obilovin (foto č. 10) a také si prohlédli pokusná pole BOKU v Tullnu (foto č. 11). Jako zajímavost bychom rádi zmínili zdejší zajímavé experimenty, kdy se zkoumá vliv dešťových srážek na kvalitu zrna ve zrajících porostech pšenice tvrdé. K tomu se používá pojízdný skleník (foto č. 12). Součástí experimentu je samozřejmě i kontrolní porost bez ochrany před deštěm.
Text: Michal Jágr a Miloslav Šulc
Foto: Michal Jágr
Foto č. 1: Řešitelský kolektiv, zleva: Miloslav Šulc a Michal Jágr před návštěvou Saatzucht Edelhof ve Zwettlu
Foto č. 2: Elisabeth Zechner vysvětluje principy moderního šlechtění obilovin
Foto č. 3: Prvotní senzorické hodnocení sklizeného materiálu
Foto č. 4: Diskuse Miloslava Šulce s rakouskou šlechtitelkou Elisabeth Zechner nad experimentálními porosty ozimé pšenice těsně před sklizní.
Foto č. 5: Schválené odrůdy obilovin vyšlechtěné v Saatzucht Edelhof
Foto č. 6: Moderní budova BOKU v Tulln an der Donau
Foto č. 7. Stefan Kutschka při práci v laboratoři
Foto č. 8. Michal Jágr při práci na laboratorní třídičce zrna v BOKU
Foto č. 9. Zařízení ke stanovení sklovitosti zrna pšenice tvrdé
Foto č. 10. Probíhající sklizeň obilovin 23.7.2026, BOKU, Tulln
Foto č. 11. Experimentální pozemky BOKU, Tulln
Foto č. 12. Pojízdný skleník chránící zrající porosty pšenice tvrdé před deštěm. Kontrolní pozemky bez ochrany jsou vpravo