Spektrum houbových patogenů pšenice se postupně mění v důsledku kombinace klimatické změny, intenzifikace zemědělské výroby, úprav osevních postupů a šlechtění nových odrůd.
Nejvýraznější dynamika těchto změn je patrná u populací rzí, kde dochází ke vzniku nových ras. Vzhledem k rasově specifické povaze rezistence hostitele vůči rzem se tato proměnlivost patogena rychle odráží ve střídání situací, kdy jsou pěstované odrůdy buď účinně odolné, nebo naopak náchylné k infekci. Výsledkem je dynamická rovnováha mezi hostitelem a patogenem, charakterizovaná opakovanými „zlomy“ v úrovni rezistence v čase.
Rez plevová byla dlouhodobě považována za chorobu chladnějších a vlhčích oblastí s optimem vývoje při nižších jarních teplotách. V posledních dvou desetiletích se však objevují nové, agresivnější rasy lépe adaptované na vyšší teploty. V roce 2025 byly v populaci rzi plevové zjištěny izoláty odpovídající nejrozšířenějším evropským rasám Benchmark a Amboise. Současně se nadále u nás vyskytují patotypy Warrior a Warrior(-). Nově byla rovněž potvrzena virulence k šlechtitelsky široce využívanému genu Yr15, který poskytuje odrůdám širokospektrální rezistenci napříč Evropou. Nárůst virulence se projevuje postupnou ztrátou rezistence u odrůd nesoucích tento gen, přičemž výsledná úroveň odolnosti je vždy dána kombinací více genů s různým účinkem.
Rez pšeničná má obecně širší ekologickou amplitudu a dlouhodobě patří k nejvýznamnějším rzím pšenice. V roce 2025 došlo ke skokovému překonání rezistence genu Lr24 a ojediněle byla zaznamenána také virulence ke genu Lr9.
Rez travní se v České republice vyskytuje spíše ojediněle. V roce 2025 však byla zjištěna virulence ke genu Sr38, který je přítomen přibližně u 70 % registrovaných odrůd, a také ke genu Sr24, jenž se rovněž vyskytuje u některých domácích odrůd.
V České republice monitoring rzí pšenice zajišťuje ÚKZÚZ prostřednictvím sledování na pozorovacích bodech i náhodného terénního průzkumu, zatímco CARC se zaměřuje na určování rasového spektra a výzkumné aktivity. Významnou roli hraje zapojení CARC do evropské sítě RustWatch, neboť nové rasy se šíří napříč Evropou a bez mezinárodní spolupráce nelze jejich výskyt včas a spolehlivě zachytit.
Klíčovým prvkem systému je úzká spolupráce výzkumných pracovišť se zemědělskou praxí, která umožňuje včasný terénní záchyt změn v populacích patogenů, jejich rychlou interpretaci a přenos poznatků nejen do poradenství a ochranných strategií, ale také přímo do šlechtitelských programů. Šlechtitelé tak patří mezi hlavní odběratele výsledků monitoringu, protože získané informace o výskytu a virulenci ras jsou zásadní pro cílené zavádění a kombinování genů rezistence v nových odrůdách.
Rez plevová
Rez pšeničná