Nový teplotní rekord v areálu CARC v Ruzyni: 40,0 °C
Před měsícem jsme informovali o novém teplotním rekordu 39,9 °C, který byl naměřen na meteostanici CARC (dříve VÚRV) v Praze-Ruzyni dne 28. 6. 2026 (Horká vlna a tepelný diskomfort v Ruzyni). Měření zde probíhá od roku 1953. Dne 4. srpna 2026, během třetí letošní vlny veder, byl tento rekord překonán o 0,1 °C.
Jak chránit ozimé obilniny před napadením virem žluté zakrslosti ječmene (BYDV)
Ochrana obilnin před virem BYDV, který přenášejí mšice, je založena na kombinaci tří hlavních přístupů. Nejúčinnějším řešením je pěstování odrůd s geneticky podmíněnou odolností. U ječmene ozimého v současné době přibývá odrůd s genem Yd2, který zmírňuje projevy infekce. V Seznamu doporučených odrůd 2026, který vydává ÚKZÚZ, jsou uvedeny následující odrůdy s odolností k napadení BYDV: Fascination, KWS […]
Ztrácíme vodu z půdy pro následné plodiny a saturaci podzemních vod
Letošní nadprůměrně teplé a suché počasí se projevilo nižšími výnosy pěstovaných plodin a během letního období má nepříznivý vliv na ztráty vody z půdy, která může chybět jak následně setým plodinám, tak i pro nasycení podzemních vod. Často zbytečné ztráty vody vznikají při intenzivnějším zpracování půdy po sklizni obilnin, luskovin a olejnin
Zpracování půdy po sklizni ozimé řepky
Při zpracování půdy po sklizni řepky dochází často vzhledem k vysokým teplotám vzduchu ke zbytečným ztrátám vody výparem a uhlíku (emise CO2) z půdy. Tyto ztráty lze významně omezit mulčováním nebo velmi mělkou podmítkou, po které se půda také měně prohřívá.
Trendy a kolísání zimovzdornosti nově registrovaných odrůd ozimé pšenice
Pracovníci CARC (Pavel Vítámvás, Jana Musilová, Ilja Tom Prášil a kol.) publikovali článek o kolísání zimovzdornosti odrůd ozimé pšenice nově registrovaných v ČR od roku 1994 do roku 2026.
Metodika „Aplikace genomické selekce ve šlechtění obilnin“ (2026)
Metodika autorů z CARC představuje postup, jak aplikovat genomickou selekci ve šlechtění obilnin. Tento postup je běžně využíván ve šlechtění hospodářských zvířat a v posledních přibližně deseti letech i u mnoha druhů plodin. U zemědělských plodin v České republice však dosud využit nebyl.
Objevují se první nálezy sněti zakrslé z aktuální sklizně pšenice
Výskyt snětí mazlavých prozradí zápach po zkažených rybách, klasy místo obilek obsahují černým práškem vyplněné útvary s tenkou slupičkou. Výskyt snětí mazlavých je překážkou využití zrna pro potravinářské účely, zkrmování se vzhledem k negativním důsledkům pro zdravotní stav zvířat nedoporučuje. Jako možnost zbývá průmyslové využití (např. výroba bioplynu).
TZ: Sedm desetiletí polních experimentů: Význam dlouhodobých pokusů pro adaptaci zemědělství na klimatickou změnu
Současné zemědělství čelí nutnosti adaptace na měnící se klimatické podmínky, degradaci půdy a tlak na snižování syntetických vstupů. Pro navržení účinných opatření však věda potřebuje spolehlivá data, která dokážou zachytit reakce půdního prostředí v řádu desetiletí.
Výskyt viru chlorózy řepy byl potvrzen také v České republice
Virus chlorózy řepy (BChV – beet chlorosis virus, dle současné nomenklatury Polerovirus BCHV) je poměrně novým virem. Na konci 90. let minulého století bylo v Anglii a Spojených státech zjištěno, že se některé izoláty v biologických, sérologických i molekulárních vlastnostech odlišují od viru mírného žloutnutí řepy a od viru západní žloutenky řepy.
Sklizeň maloparcelových pokusů s genetickými zdroji ozimé pšenice
Vzhledem k předpovědi silných bouřek jsme dnes úspěšně dokončili kombajnovou sklizeň genetických zdrojů ozimé pšenice. Vše se stihlo sklidit včas a za sucha. I přes náročné vegetační období plné sucha a veder vypadaly pokusy velmi dobře.