Ukončené projekty
Zemědělství v rovnováze: Osvěta a vzdělávání pro udržitelnou budoucnost
Cílem projektu bylo prohloubit environmentální povědomí u odborníků i laické veřejnosti, nabídnout udržitelnější možnosti hospodaření a představit nejnovější pěstební trendy minimalizující dopady na životní prostředí. Důraz je kladen na vzdělávací činnost studentů i jejich učitelů, kde je předpoklad intenzivnější akceptace nových environmentálních směrů hospodaření. Projekt využíval nejnovější poznatky a trendy z široké oblasti výzkumného i edukativního působení Výzkumného ústavu rostlinné výroby a nově i Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (od 1. 1. 2025, zkratka „CARC“).

Projekt č.: 5230200026
Termín realizace projektu: 01/2024–11/2025
Projekt byl spolufinancován Státním fondem životního prostředí ČR na základě rozhodnutí ministra životního prostředí a Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Projekt byl zaměřen na prezentaci současné moderní zemědělské praxe a nových environmentálně udržitelných trendů především v oblasti rostlinné výroby.
Byl orientován na následující tři cílové skupiny:
- odborná veřejnost – lidé pracující primárně v zemědělském či potravinářském oboru, a kteří si chtějí rozšířit znalosti v environmentální oblasti.
- studenti středních škol se zaměřením na zemědělství a příbuzné biologické obory
- laická veřejnost se zájmem o životní prostředí; děti z mateřských škol a žáci základních škol, jako součást rozšíření jejich učebních osnov se zaměřením na environmentální výuku
Přehled materiálů vytvořených v rámci projektu naleznete zde.
AKTIVITY PRO VEŘEJNOST
Akce plánované na rok 2025
- březen 2025 – DEN VINICE v Karlštejně (Zimní řez)
- 15. května 2025 – Půdafest – tematické dopoledne v Národním zemědělském muzeu
- červen 2025 – polní dny a workshopy
- 26. září 2025 – Jitro výzkumníků – tematické dopoledne v Národním zemědělském muzeu
- říjen 2025 – Zemědělství v době klimatických změn – tematické dopoledne v CARC
- průběžně – lektorský program „Biodiverzita“ v Národním zemědělském muzeu
Program „NA POLE“ pro děti
Cílem bylo informovat o významu zemědělství ve vztahu k produkci potravin i k tvorbě krajiny, vytvořit základní environmentální povědomí již u malých dětí, prezentovat souvislosti mezi zdravou krajinou, zdravou půdou a zdravou výživou. Během dvouhodinové návštěvy se děti seznámí nejen se základními zemědělskými plodinami a s možnostmi jejich využití, ale i s živočichy žijícími na poli a s dalším rostlinami vyskytujícími se v polních podmínkách. Děti navštíví pokusná políčka, k dispozici budou naučné materiály (vzorky osiv, pracovní listy, kvízy, záložky, za špatného počasí apod.). Žáci si vyzkouší například setí osiva do improvizovaných ekologických květináčů, anebo lovení hmyzu jako metodu hodnocení biologické rozmanitosti na různých lokalitách. Nejmladší děti si mohou zahrát na řidiče kombajnu. V rámci jednotlivých akcí zohledňujeme průběh počasí.
Cílová skupina: MŠ (předškoláci) a ZŠ (1.–3. třída)
Místo akce: areál Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i. v Praze-Ruzyni
Akce uskutečněné v roce 2024
(přehled všech akcí naleznete zde)
Vzdělávací akce
V roce 2024 jsme uspořádali celkem 23 vzdělávacích akcí určených pro odborníky i pro studenty a žáky. Celkem se těchto akcí zúčastnilo 1 282 osob. Účastníci se seznámili s novými agrotechnickými postupy, které mohou zmírnit či eliminovat negativní dopady měnícího se klimatu. Součástí vzdělávacích akcí bylo také představení plodin i odrůd lépe odolávajících sušším a teplejším podmínkám, se kterými bude nutné do budoucna počítat.
Cílem akcí pro žáky a studenty, kteří se nespecializují na zemědělskou problematiku, bylo přiblížit udržitelné a ekologicky šetrné zemědělské postupy a současně i nepostradatelnou úlohu zemědělství pro uspokojení potřeb lidské společnosti. Aktivity jsou orientovány na seznámení s biologicky rozmanitým způsobem produkce potravin, který s sebou přináší příležitosti pro snižování emisí i možnosti adaptace na měnící se podmínky. Úroveň nových poznatků je přizpůsobena věku a dosaženému vzdělání dětí a studentů.
Osvětové akce
V roce 2024 se konalo celkem 15 osvětových akcí. Tyto akce byly zaměřeny především na mladší žáky základních škol i na děti z mateřských škol. V roce 2025 budou pokračovat akce pro děti v areálu CARC (Program „NA POLE“ pro děti) a budeme se podílet také na organizaci akce „Věda na polích a ve stájích – Příběh potravin“ ve dnech 6. a 7. června 2025.





Projekt v rámci Islandsko-lichtenštejnsko-norských fondů
Projekt č. TO01000295: Zdravé ovoce v měnících se klimatických podmínkách: vývoj nových biotechnologických postupů diagnostiky virů, studium vektorů, ozdravování a bezpečného uchovávání jahodníku a maliníku
Poskytovatel: Projekt je podporován z Islandsko-lichtenštejnsko-norských fondů prostřednictvím grantů EEA a Technologické agentury České republiky (TAČR)

Doba trvání řešení: 01.01.2021–30.04.2024
Řešitel za VÚRV: RNDr. Alois Bilavčík, Ph.D.
Hlavní příjemce: Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Výše podpory celkem na projekt: € 1,430,000
Další účastníci projektu: Jan Holub s.r.o./ Norwegian Institute of Bioeconomy Research (NIBIO)/ Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o./ Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

Cílem projektu je zvýšit produkční potenciál drobného ovoce v měnících se klimatických podmínkách pěstováním vysoce kvalitních matečných rostlin testovaných na viry, zlepšit diagnostiku virů, provést studii hmyzích vektorů, a lépe ochránit cenné rostliny v genofondech a jejich zdravotní stav. Více zde...
Projekt v rámci spolupráce Česká republika – Německo (Sasko)
Projekt č. ERN-0326-DE-19-02-2024: Mezinárodní konference o technickém konopí 2024
Poskytovatel: Fond malých projektů, Euroregion Nisa e.V.
Doba trvání: 2024
Řešitel za VÚRV, v.v.i.: Ing. Roman Honzík
Projekt v rámci spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko
Projekt č. 322: Rychlé a přesné stanovení obsahu uhlíku, dusíku a rizikových prvků v půdě pomocí techniky NIRS.
Doba trvání: 2021–2022
Řešitel za VÚRV, v.v.i.: Ing. Eva Kunzová, CSc.
Cílem společného projektu bude vyvinout a ověřit (validovat) kalibrační rovnice pro měření obsahu uhlíku, dusíku a rizikových prvků v půdě pomocí blízké infračervené spektroskopie (NIRS) v České republice a ve východním Bavorsku.
Více zde…
Projekt v rámci spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko
Projekt č. 220: Dopad zemědělské činnosti na kvalitu půdy a znečištění životního prostředí kontaminanty v česko-bavorském pohraničí
Doba trvání: 2018–2022
Řešitel za VÚRV, v.v.i.: dr. Ing. Pavel Čermák
Cílem společného projektu je detailní popis dynamiky změn půdních parametrů ve vybraných lokalitách. Jsou sledovány faktory, které mají zásadní vliv na kvalitu půdy a na životní prostředí celkově.
Více zde…
Mezinárodní projekt
SMARTPROTECT
Doba řešení: 2020–2022
Název projektu: SMART agriculture for innovative vegetable crop PROTECTion: harnessing advanced methodologies and technologies
Řešitel za VÚRV, v.v.i.: doc. RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc.
Představení projektu: …
Projekt v rámci programu H2020
AGENT
Doba řešení:
Název projektu: Activated GEnebank NeTwork
Řešitel za VÚRV, v.v.i.: Ing. Vojtěch Holubec, CSc.
Představení projektu: …
Projekt v rámci programu H2020
ECOBREED
Doba řešení: 2018–2022
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. se od 1. května 2018 podílí na řešení mezinárodního projektu Horizon2020. Do projektu je zapojeno 25 partnerů z 15 zemí (EU, Srbska, Číny a USA). Partnery jsou výzkumné ústavy, univerzity i malé a střední podniky. Doba trvání je 60 měsíců. Projekt je financován výzkumným a inovativním programem Evropské unie a koordinován Dr. Vladimirem Megličem ze Slovinského výzkumného zemědělského ústavu (www.kis.si)
Projekt bude rozvíjet:
- metody, strategie a infrastruktury pro ekologické šlechtění,
- odrůdy se zvýšenou odolností proti biotickým a abiotickým stresům, efektivnějším využíváním živin a vyšší kvalitou,
- metody pro výrobu vysoce kvalitního ekologického osiva.
Aktivity se zaměřují na čtyři plodiny, tj. pšenici (setou – Triticum aestivum L. a tvrdou – T. durum L.), brambor (Solanum tuberosum L.), sóju (Glycine max (L.) Merr.) a pohanku obecnou (Fagopyrum esculentum Moench.).
Během následujících pěti let budou účastníci projektu u vybraných plodin:
- identifikovat genetickou a fenotypovou variabilitu v morfologických znacích, toleranci/resistenci vůči abiotickým/biotickým stresům a obsahy vybraných nutričních látek, které lze použít v ekologickém šlechtění,
- vyhodnocovat potenciál genetické variability pro lepší využívání živin,
- vyhodnocovat potenciál zvýšení konkurenceschopnosti vůči plevelům,
- optimalizovat produkci a množení osiva prostřednictvím vylepšené agrotechniky a protokolů pro ošetřování osiva,
- rozvíjet účinné šlechtitelské programy, které jsou zaměřeny na spolupráci se zemědělci, vč. pre-breedingu,
- rozvíjet vzdělávací programy v genomických technikách, participačním šlechtění apod.
Výsledky řešení budou poskytovány všem zainteresovaným stranám i dalším uživatelům.
Projekt v rámci programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020
ENZEDRA Bílá místa rolnické historie: Místní užitkové a okrasné rostliny jako cesta ke zvyšování druhové rozmanitosti.
Doba trvání projektu: 2018–2020

Pěstování původních užitkových rostlin regionu i se způsobem jejich využití doznalo ve víru historických událostí na obou stranách Česko – Saské hranice značné újmy. Informace o užitkových rostlinách, které nezmizely s odsunem Němců, byly definitivně ztraceny při kolektivizaci zavedením nových zemědělských odrůd a směrů. Přesto byly původní užitkové rostliny od nepaměti v tomto regionu pěstované přizpůsobeny zdejším klimatickým podmínkám, půdní úrodnosti, délce vegetační doby, způsobům sklizně. Reminiscence původních užitkových rostlin a jejich případné znovuzavedení do kultury je rovněž nezanedbatelným faktorem zvyšujícím i regionální biodiverzitu.
Nevyužíváním původních užitkových rostlin se ztrácí velké množství genetické různorodosti, kterou bychom mohly někdy v budoucnu nutně potřebovat. Přestože tyto původní druhy nedosahují uspokojivých výnosů a mají další negativní vlastnosti, neměly bychom je jednoduše zapomenout, ale usilovat o obnovu zdrojů informací s popisem jejich vlastností a pokud to bude možné i o jejich zavedení do kultury.
Hlavním cílem, který si tento projekt klade je sumarizace informací o regionálních užitkových rostlinách vyjma dřevin, které jsou řešeny v samostatných projektech. Nalezení genetických zdrojů původních v regionu pěstovaných užitkových rostlin nebo jejich nejpodobnějších ekvivalentů. Založení demonstračních ploch a vytvoření jednotné genetické banky původních regionálních užitkových rostlin sloužící, jako zdroj pro zájemce o extenzivní odrůdy a kultivary pro rozšíření druhové pestrosti a jednak jako zdroj genů pro případná další šlechtění.
Projekt v rámci programu CZ PL „Překračujeme hranice 2014–2020“
Biomasa travních porostů jako obnovitelný zdroj energie – Biodiverzita-Biomasa-Bioplyn
Projekt CZ.114.120/0.0/0.0/16_026/0001092
Doba trvání projektu: 2017–2021
Hlavním cílem projektu s akronymem „Grass Gas“ je zahájení spolupráce organizací zabývajících se ekologií, managementem a produkčními ukazateli travních ekosystémů. Projekt je zaměřen na výzkum potenciálu výroby bioplynu z travní biomasy luk Sudet s ohledem na jejich druhovou bohatost, využití a charakteristiku stanovišť. Výsledky přispějí ke správnému hospodaření, ochraně klimatu a stanovišť Natura 2000 a zvýšení hospodářské konkurenceschopnosti regionů s nízkou produktivitou.
Projektoví partneři:
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Universytet Wrocławski
Sudeckie Towarzystwo Przyrodnicze
Projekt v rámci OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“, výzva „Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků“
Rozvoj moderních metod výzkumu pro snížení chemizace životního prostředí a přizpůsobení zemědělství změně klimatu
Doba řešení: 1. 5. 2018 – 31. 12. 2019
Projekt je cílen na podporu mobility vědeckých pracovníků v progresivně se rozvíjejících oblastech zemědělského výzkumu, souvisejících se změnou klimatu a zvyšujícími se nároky na kvalitu potravin a životního prostředí. Využití zkušeností zahraničních pracovišť k zavedení a koordinaci analytických metod, sběru, hodnocení a interpretace dat a vzájemné propojenosti vědeckých pracovníků povede k získání kvalitních výsledků a akceleraci výzkumu v naší instituci. Projekt podpoří profesní růst výzkumných pracovníků, zlepší zapojení instituce do mezinárodní vědecké komunity a akceleruje tvorbu výsledků základního a aplikovaného výzkumu.
Projekt v rámci programu H2020, program Udržitelná potravinová bezpečnost – pružná a efektivní z hlediska zdrojů
Breeding for Resilient, Efficient and Sustainable Organic Vegetable Production
Doba řešení: od 2018
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. se od 1. května 2018 podílí na řešení mezinárodního projektu Horizon2020 s akronymem BRESOV. Projektu se účastní 22 výzkumných organizací nebo producentů z EU, Švýcarska, Čínské lidové republiky, Jižní Koreje a Tuniska. Doba trvání je projektu je plánována 48 měsíců. Projekt je financován výzkumným a inovativním programem Evropské unie. Koordinátorem projektu je prof. Ferdinando Branca, University Catania, Sicílie, Itálie
Projekt se zabývá naléhavou potřebou poskytnout odrůdy zelenin, které jsou odolné vůči změně klimatu, a jsou vhodné pro ekologickou produkci. V tomto projektu bude využita genetická variabilita brukvovitých, fazolí a rajčat pro zvýšenou produktivitu s využitím nejnovějších poznatků o struktuře a funkci genomu odrůd a genetických zdrojů. Tato práce bude podporována aktivní účastí zemědělců, poradenských služeb, výzkumných ústavů a společností a zpracovatelů potravin z různých geografických / klimatických oblastí v Evropě a mimo EU. Výběr linií pro tyto tři druhy budou prováděny v systémech organického hospodaření s využitím rotace plodin. Nové kultivary budou vybrány podle schopnosti růst pod závlahou, vystavené odlišným teplotám a dostupnosti dusíku, za stresu, testována bude odolnost vůči některým škůdcům a chorobám, požadované vlastnosti kvality produktu, jako je chuť nebo vizuální dojem. Bude uplatněn inovativní přístup, kde budou vlastnosti rostlin spojovány s kořenovou zónou, kořenovým růstem a architekturu, která může být lepší interakcí s organickou půdou a jejími mikroorganismy. Plánovaný přístup zajistí využití dostupných genetických zdrojů a šlechtitelských linií v kombinaci s nejlepšími postupy řízení v zemědělském podniku. Uvedený projekt je model pro zlepšení výroby nových osiv a využití postupu i pro zlepšení jiných plodin.
Projekt v rámci programu H2020
RustWatch
Doba řešení: od 2018
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. se podílí od 1. května 2018 na řešení mezinárodního projektu Horizon2020. Projektu se účastní 24 výzkumných organizací z celé Evropy. Doba trvání je 48 měsíců. Projekt je financován výzkumným a inovativním programem Evropské unie a je veden pod akronymem RustWatch. Koordinátorem projektu je prof. Mogens Støvring Hovmøller z Aarhus University, Dept. of Agroecology (Dánsko).
Cíle projektu:
– Zvýšení efektivity monitorování rzí v souvislosti se šlechtěním rostlin, agrochemickým průmyslem, zemědělským poradenstvím a registrací nových odrůd obilnin.
– Zajištění odolnosti elitních evropských odrůd a šlechtitelských linií pšenice v terénních studiích v Evropě a Himálajské oblasti Pákistánu (centrum diverzity rzi plevové), pro šlechtění na trvanlivost rezistence ke rzem.
– Vývoj společných postupů pro určování ras rzí a jejich molekulární genotypizaci, rozšíření ověřených metod používaných národními diagnostickými laboratořemi.
– Validace preventivních a kontrolních doporučení ve spolupráci s hlavními uživateli a koncovými uživateli (zemědělci).
– Pořádání praktických workshopů a školení v oblasti hodnocení chorob, odběru vzorků, analýzy a využití metod a služeb vytvořených v rámci projektu, sdílení informací.
– Vytvoření nového systému včasného varování před epidemiemi rzí v Evropě.
Projekt v rámci programu H2020
Soil Care for Profitable and Sustainable Crop Production in Europe
Doba řešení: 2016–2021
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. se podílí na řešení mezinárodního projektu jako jeden z 28 členů konsorcia. Projekt je financován výzkumným a inovativním programem Evropské unie Horizon 2020 jako projekt číslo 67/7407 pod projektovým vedením Arantza Uriarte Iraola. Koordinátorem projektu je Rudi Hessel z Wageningen Environmental Research.
Evropská rostlinná produkce čelí v současnosti výzvám zůstat konkurenceschopnou, při současném snižování dopadů na životní prostředí. V současné době jsou výnosové úrovně v některých pěstebních systémech udržovány jen pomocí rostoucích vstupů (např. živinami a pesticidy) a technologií, které maskují pokles výnosnosti jako důsledek snižující se kvality půdy. Tento nárůst vstupů může snižovat ziskovost zemědělské výroby v důsledku stoupajících nákladů, při současné negativním vlivu na životní prostředí. Zlepšování stavu půd je nezbytné pro rozbití negativní spirály půdní degradace, zvyšování vstupů a nákladů a poškozování životního prostředí. Cílem řešeného projektu je stanovit potenciál půdu zlepšujících pěstebních systémů a otestovat pěstební systémy, které mají pozitivní dopady na rentabilitu a udržitelnost zemědělské produkce v Evropě. V rámci projektu budou půdu zlepšující pěstební systémy testovány na 16 evropských výzkumných stanovištích v různých půdně-klimatických podmínkách. Více o projektu naleznete zde.
Projekt v rámci programu SCOPES
Improving the knowledge-base and infrastructure to enhance the efficiency of nutrient use in agriculture and reduce the negative impact of agriculture on the environment
Doba řešení: 2016–2021
Program SCOPES (FNSNF IZ74Z0 160486) běží od roku 1990 a je spolufinancován Švýcarskou agenturou pro vědu a spolupráci (SCD). Jeho hlavním cílem je vytvářet kvalitní a potenciální spolupráci pro vědecký výzkum napříč Evropou, se zařazením západního Balkánu, jižního Kavkazu, střední Asie, Moldávie a Ukrajiny, nových členských států EU, Ruska a Kazachstánu. Projekt předpokládá přínos pro sdružené organizace v oblasti výzkumu, předávání zkušeností ve výzkumu a vzdělávacím systému a transferu nových znalostí pro rozšíření poradenských služeb v rámci zemědělského sektoru. Projektu se účastní 5 výzkumných organizací ze Švýcarska, České republiky (VÚRV, v. v. i.), Albánie, Srbska a Ázerbajdžánu.
Projekt koordinuje Dr. Sokrat Sinaj, Agroscope. VÚRV, v. v. i. zde působí jako prostředník spojující švýcarskou organizaci a partnery z východní Evropy.
Projekty v rámci 7. rámcového programu EU
HealthyMinorCereals
Doba řešení: 2013–2018
Název projektu: „Integrovaný přístup k zajištění širokého genetického základu, odolnosti ke stresu, vhodné agrotechniky a potravinářského zpracování minoritních obilovin s cílem jejich širšího využití pro lidskou výživu v Evropě“ (projekt koordinován z VÚRV, v. v. i.)
Na projektu spolupracuje šestnáct partnerů z deseti států Evropské unie a tzv. asociovaných států EU. Mezi partnery jsou výzkumné organizace, univerzity i malé a střední podniky z České republiky, Estonska, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Řecka, Švýcarska, Turecka a Velká Británie. Cílem projektu je podpořit pěstování vybraných druhů obilnin, které jsou v současné době v Evropě označovány za “minoritní”, vzhledem ke své malé rozloze pěstování. Jedná se o pšenici špaldu, jednozrnku, dvouzrnku, oves a žito. Rozpočet projektu je 6,5 milionů €.
Veškeré informace k projektu jsou k nalezení na webové stránce projektu (odkaz v nadpisu), kde jsou i odkazy na „Newsletter“, který řešitelé pravidelně publikují.
Bilaterální projekt mezi ČR a Německem – projekt č. 146
Výskyt rizikových prvků a látek v nivních půdách na historických územích těžby rud ve východním Bavorsku a v České republice
Doba řešení: 2017–2019
Řešitelský tým: Hospodaření se živinami v agroekosystémech
Výskyt rizikových prvků a látek v nivních půdách na historických územích těžby rud ve východním Bavorsku a v České republice spadá do Prioritní osy MMR ČR „Zvyšování a obnova biodiverzity a ekosystémových služeb“, protože řeší specifický cíl v oblasti ochrany půdy a tato ochrana je klíčová pro obnovu a stabilizaci druhové rozmanitosti a ekosystémových služeb v současné kulturní krajině hraničního území.
Výzkum bilaterálního projektu mezi ČR a Německem zahrnuje:
– Systematický monitoring výskytu rizikových prvků a látek v nivních půdách na historických územích těžby rud zájmového území v dosud nerealizovatelném rozsahu.
– Vývoj, ověření a validaci nové metody pro stanovení rizikových prvků a látek (mobilní XRF přístroj – rentgen-fluorescenční analyzátor).
Projekt je realizován ve 4 aktivitách:
– Inventarizace a validace dat o rizikových prvcích a látkách v půdě a vodách z předchozích průzkumů a studií.
– Průzkum údolních systémů z hlediska rizikových prvků významných pro ochranu půdy prostřednictvím mobilních XRF analyzátorů.
– Odběr půdních vzorků, stanovení rizikových prvků klasickými laboratorními metodami.
Celkové vyhodnocení získaných dat (hodnocení, verifikaci a validaci dat metod mobilním XRF a laboratorními postupy) a tvorba publikačních výstupů (metodika stanovení rizikových prvků a látek prostřednictvím mobilního XRF přístroje, článek v recenzovaném periodiku, recenzované monografie, konference, informační leták).
Program spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko
Trvale udržitelný management travních porostů pro podporu biodiverzity
Doba řešení: 2016–2019
Projektoví partneři: Technische Universität Dresden, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Česká zemědělská univerzita v Praze
Krajinné celky nejsou vázány na správní hranice. Vytvářejí nezávislé prostorové jednotky a proto je důležitý koordinovaný přeshraniční výzkum a management biotopů s travními porosty. Na české i na německé straně regionu existuje problém s poklesem druhové diverzity rostlin na travních porostech v chráněných územích.
Druhově bohaté louky jsou cenné zejména z hlediska zachování genofondu, ale i pro rekreační potenciál a přitažlivost krajiny (cestovní ruch, estetická funkce). Jsou také důležité pro snížení povrchového odtoku vody a odnosu sedimentů pocházejících z orné půdy. Kromě ekosystémových funkcí jsou vyvážená a dlouhodobě vytvořená travní společenstva pro nás nenahraditelným kulturním dědictvím.
Je nutné určit důvody úbytku rostlinných druhů. Ovlivňující faktory jsou komplexní a patří mezi ně jak minulé využití krajiny a obhospodařování, tak i měnící se místní podmínky (přímé dopady lidské činnosti, obohacování živinami, změna klimatu, místní vodní bilance apod.).
Projekt je též zaměřen na vytvoření mezinárodní multidisciplinární pracovní skupiny zabývající se ekologií a managementem travních porostů, která bude tvořit základ dlouhodobé spolupráce odborníků z obou států. Spolupráce a propagační opatření v průběhu projektu povedou k vytvoření přeshraniční sítě osob a institucí, která bude zachována i po ukončení projektu a zajistí další spolupráci.
V rámci projektu budou přizpůsobena opatření a koordinovány postupy tak, aby finanční prostředky přidělené na péči v chráněných územích byly vynakládány účelně a hospodárně.

