Půda, výživa rostlin a hnojení
Dobrá zásoba minerálního dusíku v půdě pod porosty ozimů
Po sklizni ozimé řepky a obilnin zůstalo v letošním roce vzhledem k nízkému využití dusíku z hnojiv rostlinami při nedostatku srážek větší množství zbytkového minerálního dusíku (Nmin) v půdě než v minulých letech. Teplé počasí až do začátku října dále přispělo k uvolňování dalšího dusíku z půdní zásoby mineralizací.
Bilance živin a organické hmoty pro ekoplatbu – možné postupy a formuláře
Přehled bilancí Bilance organické hmoty (Model OH) pro základní celofaremní ekoplatbu (nad 30 ha) v roce 2026: výpočet do 30. 9. 2026, kontrola SZIF (na místě). Bilance N a P pro ekoplatbu na udržitelné hospodaření se živinami a bilance N pro nitrátovou směrnici v roce 2026: výpočet pro ekoplatbu do 30. 11. 2026, kontrola ÚKZÚZ […]
Ztrácíme vodu z půdy pro následné plodiny a saturaci podzemních vod
Letošní nadprůměrně teplé a suché počasí se projevilo nižšími výnosy pěstovaných plodin a během letního období má nepříznivý vliv na ztráty vody z půdy, která může chybět jak následně setým plodinám, tak i pro nasycení podzemních vod. Často zbytečné ztráty vody vznikají při intenzivnějším zpracování půdy po sklizni obilnin, luskovin a olejnin
Zpracování půdy po sklizni ozimé řepky
Při zpracování půdy po sklizni řepky dochází často vzhledem k vysokým teplotám vzduchu ke zbytečným ztrátám vody výparem a uhlíku (emise CO2) z půdy. Tyto ztráty lze významně omezit mulčováním nebo velmi mělkou podmítkou, po které se půda také měně prohřívá.
TZ: Sedm desetiletí polních experimentů: Význam dlouhodobých pokusů pro adaptaci zemědělství na klimatickou změnu
Současné zemědělství čelí nutnosti adaptace na měnící se klimatické podmínky, degradaci půdy a tlak na snižování syntetických vstupů. Pro navržení účinných opatření však věda potřebuje spolehlivá data, která dokážou zachytit reakce půdního prostředí v řádu desetiletí.
Unikátní polní pokusy v Pernolci
Výzkum na polích Hovoříme-li o zemědělství založeném na datech a dlouhodobých zkušenostech, rozhodně stojí za zmínku další unikát Plzeňského kraje, a to pokusná stanice v Pernolci na Tachovsku, která funguje už od roku 1972. Je jednou ze sedmi stanic ve správě Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu a je výjimečná především díky dlouhodobým půdním pokusům, […]
„Polní den“, Chrášťany (okr. Rakovník), 10. 6. 2026
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu vás srdečně zve na „Polní den – odrůdy ozimé pšenice a zhodnocení letošního jara“.
Seminář „Svědectví sedmdesátiletých polních experimentů – mají co říct i dnes a v budoucnu?“, Ivanovice na Hané, 21. 5. 2026, Lukavec u Pacova, 28. 5. 2026
Dovolujeme si vás pozvat na seminář spojený s exkurzí do dlouhodobých výživářských pokusů.
Riziko nižších výnosů semen ozimé řepky
Jarní přihnojení ozimé řepky dusíkem bylo málo účinné, neboť po hnojení byly velmi nízké srážky, které se od 1. 3. do 18. 4. u většiny porostů pohybovaly v úhrnu do 5 mm. Srážky 19. a 20. 4. alespoň částečně zlepšily využití dusíku z hnojiv rostlinami.
Využití netradičních zdrojů živin při rostoucí ceně minerálních hnojiv
Požadavky Společné zemědělské politiky na omezení spotřeby minerálních hnojiv i sílící tlak na zpracování odpadů/vedlejších produktů a jejich účelné využití v souladu s principy cirkulární bioekonomiky vede k uplatnění netradičních zdrojů živin. Příkladem může být zpracování hlízové vody, jež vzniká ve škrobárenských provozech z hlízové šťávy po odstranění bílkovin (deproteinizace).